Klára stála na Kampě u řeky Vltavy opřená o kamennou zídku vysoko nad hučícím splavem. Zlatavý list javoru se zlehka snášel k zemi a zavadil při tom o její hnědavé vlnité vlasy sčesané dozadu a sepnuté nádhernou slonovinovou sponou. Její pohled upoutala hrstka loděk plujících po řece. Šlo většinou o zahraniční turisty, jako vždy. Jedna však plula trochu stranou, opodál od ruchu dovolenkového veselí. Zaostřila na mladého veslaře svlečeného do půli těla a začala ho sledovat. Upoutaly ji jeho svalnaté opálené paže, až se sama sobě začala potichu smát. Klára přemýšlela, co asi za bláznivého cizince tento atletický blondýn musí být: Brit, Američan, Švéd či Nizozemec? Netušila, ale neušlo jí, co vlastně na vodě se svou červenou loďkou vyvádí. Jezdil s ní sem tam, z místa na místo a něco sbíral z hladiny řeky. To přeci turisté nedělávají. Ti si tak nanejvýš na šlapadle otevřou láhev šampaňského a vychutnávají ojedinělou atmosféru hradčanského panoramatu. Tak co to dělá tento osamocený veslař?! Zvědavá dívka napjala zrak co mohla a pochopila: ten mladý muž vždy sbírá z hladiny po jednom bílém labutím peru!! Blázínek. Občerstvena a potěšena se Klára odvrátila a vydala spolu s davem přes starobylý Karlův most do víru velkoměsta...
Žádné komentáře:
Okomentovat